Důležitost pH
O hodnotách pH naší zahradní půdy bychom měli alespoň orientačně něco znát.
• pH menší než 6,5 indikuje půdu s kyselou reakcí
• pH 6,6 až 7,1 má půda s neutrální reakcí
• pH 7,2 a více má půda se zásaditou reakcí
Znalost půdní reakce je pro všechny zahradní rostliny důležitá. Na kyselých půdách nemohou rostliny vyžadující neutrální prostředí přijímat z půdy některé živiny, například draslík, fosfor, dusík a hořčík. Potom trpí jejich nedostatkem a neprospívají. Obdobně rostliny vyžadující kyselou půdu neprospívají na půdách zásaditých. Orientačně si můžeme pH zjistit indikátorovými papírky, které se dají běžně koupit.
Podle individuálních nároků rostlin musíme půdu upravit. Kyselost zmírníme, když do půdy zapravíme jemně umletý vápenec a postup opakujeme každé 3-4 roky. Můžeme použít i starou pomletou vápennou omítku. Pokud potřebujeme přivápnit jen malou plochu, můžeme použít rozemleté vaječné skořápky. Pro vřesovištní rostliny naopak musíme udržovat půdu kyselou a toho nejsnadněji docílíme přimícháním rašeliny nebo borové hrabanky a rozdrcené borové kůry z lesa. Všechny tyto příměsi zvyšují obsah humusu v půdě, a tak v ní pomáhají udržet půdní vláhu. Obsahují však málo živin, a tak je musíme do půdy dodat vhodným hnojivem.
Nároky květin na vláhu
Mezi rostlinami jsou v tomto ohledu velké rozdíly. Suchomilným druhům stačí přirozené dešťové srážky a mírné zalévání při dlouhodobém suchu. Běžné druhy rostlin vyžadují častější zálivku. Potom máme ještě rostliny, které k dobrému růstu potřebují vody opravdu hodně a prosperují jen na místech, kde je trvalý přebytek vody v půdě.
Během vegetace mají květiny největší potřebu vody na jaře, kdy intenzivně rostou. Pokud je v této době sucho, musíme vodu do půdy dostat umělým zavlažováním. Některé rostliny pocházející původem ze suchých oblastí přes zimu vyhnívají. Není to vlivem mrazu, ale působením vlhka během zimního období. V takovém případě rostlinám pomůže drenáž z drobných kamenů, kterou uděláme asi v hloubce 30-40 cm pod povrchem.